Epos 257 / Retroreflexe

16. 3. - 4. 6. 2017

Korzo / Veletržní palác / Národní galerie v Praze

Jedna z nejvýraznějších figur českého street-artu, Epos 257, vystavuje svoji aktuální tvorbu v Národní galerii v Praze. V prostoru Korza ve Veletržním paláci představuje svůj nejnovější projekt.

 „Na Retroreflexi jsem pracoval více jak tři roky. Často se pohybuji městskou krajinou, 

projíždím jí autem, chodím jí pěšky, mapuji její terén a sbírám dílčí artefakty. Retroreflexe je 

mapa dopravních značek, které se mi staly symboly mého města“, popisuje projekt Epos 257.
 

Česká veřejnost Epose 257 zná zejména díky rozmístění třiceti balíků sena po pražských

veřejných prostranstvích,  které vzbudilo spoustu seriózních otázek i bulvárních spekulací o

zemědělském aktivismu, přípravě na žhářství či podivném teroristickém útoku. Městské

úředníky nejvíc potrápil oplocením části Palackého náměstí (50 metrů veřejného prostoru,

2010). Jakkoliv je to na tak frekventovaném místě překvapivé, plot vydržel bez povšimnutí

téměř dva měsíce. Dlouhodobě pracuje s billboardy - střílí na ně paintballovou puškou,

rozřezává je, vystavuje i prodává. Právě jeden z těchto billboardů se stal trvalou součástí

sbírek Národní galerie v Praze. Nedávno zase prošel Prahu korytem potoka Botič a odtud

dokumentoval proměny městského organismu na jeho březích.

Také projekt představený ve Veletržním paláci vznikal v pražském veřejném prostoru. Název

Retroreflexe odkazuje k odrazivým vlastnostem materiálů využívaných na dopravním

značení. Tento materiál odráží světlo zpátky ke zdroji, stejně tak jako Retroreflexe je

odrazem umělcových výprav městskou krajinou. Městská krajina a jeho infrastruktura se

neustále dynamicky mění, Retroreflexe se tak stává mapou její minulosti. Cílem je zpětné

uvážení našeho vztahu k veřejnému prostoru města. Ústřední dílo výstavy přitom v galerii

vůbec není. Zůstává tam, kam patří - v ulicích města, konkrétně na fasádě jednoho z

bytových domů na Smíchově, a návštěvník výstavy se s ním seznamuje díky živému

přenosu a četným dokumentacím jeho postupného vzniku. Mezi exponáty nechybí oranžová

vesta, stěžejní nástroj pro umělcovu práci. „Oranžová vesta funguje ve veřejném prostoru

jako povolenka k činnosti. Přestože je křiklavě barevná, člověk se v ní paradoxně stává

naprosto neviditelným.“

Návštěva výstavy je zdarma, ale peníze na ní přesto budete potřebovat. Podmínkou vstupu

je totiž výměna české bankovky jakékoliv nominální hodnoty za zcela novou. Akt směny

návštěvníkovi nabízí klíč k pochopení vzniku některých děl na výstavě a zároveň ho

zapojuje do vzniku nového uměleckého díla.

Tisková zpráva: Epos 257 / Retroreflexe