Panfília Milan Adamčiak

Panfília Milana Adamčiaka (1946) je místem interakce, kontaktu rozeznívajícího spojení mezi autorem a imaginárními spoluautory – interprety, kde vizuální představa hudby se stáva reálnou. Panfília pozůstáva z různých nerealizovaných projektů, existujících výhradně v podobě návodů a instrukcí, jako například: koncerty pro fiktívní orchestr, fiktívní hudební vydavatelství a listiny opatřené fiktívní autorskou heraldikou.