What was once a promising field rooted in problem-solving has become a problem in itself. The skill set of designers appears shaky and insubstantial – their expertise is received with indifference, their know-how is trivialised by online services, their work is compromised by a series of unruly external factors. If you see yourself as a designer without qualities; if you feel cheated, disappointed or betrayed by design, this book is for you.

Design je rozbitý. Stále více si to uvědomují mladí i ne zrovna mladí designéři. Mnozí se cítí bezmocní: bylo jim řečeno, že mají nástroje, jak udělat svět lepším místem, ale místo toho si na nich svět vybírá svou daň. Za oparem humbuku a smělých tvrzení leží pustá země sebepochybování a syndromu podvodníka. Ačkoli tyto „pocity“ mohou být normou tisíciletí, kultura designu je posiluje. Na konferencích se dozvídáme, že „s velkou mocí přichází velká zodpovědnost“, ale pokud jde o skutečné klienty, jediné, co požadují, je „udělat logo větší“.

Tato kniha zkoumá deziluzi, která prostupuje design. Zabývá se efekty deskillingu vyvolanými digitální poloautomatizací, příklady ozdobné politiky vytvořené tak, aby potěšily muzejně-vzdělávací komplex, mlhavými sliby designových škol. Zatímco Silvio Lorusso oživuje historické projevy rozčarování, zkoumá současné memy a žvásty na sociálních sítích. Aby vykreslil tuto skličující krizi, vytvořil nový kritický slovník, na kterém mohou čtenáři stavět. To, co tato expozice odhaluje, je znepokojivé i osvěžující: spíše než vytváření smysluplného řádu může být design jen o zabydlení se v chaosu.

To, co bylo kdysi slibným oborem zakořeněným v řešení problémů, se stalo problémem samo o sobě. Dovednost designérů se zdá být nejistá a nepodstatná – jejich odbornost je přijímána lhostejně, jejich know-how je bagatelizováno online službami, jejich práce je ohrožena řadou neovladatelných vnějších faktorů. Pokud se vidíte jako designér bez kvalit; pokud se cítíte podvedeni, zklamáni nebo zrazeni záměrem, tato kniha je pro vás.