Rázovitý Ostravák Otakar Matušek (1953–2022) vytvořil navzdory bojům se svými duševními problémy ojedinělé literární a fotografické práce, které nám připadalo žádoucí vytáhnout ze zapomnění. Fotografovat začal v jedenácti letech, hlouběji od roku 1974. Od svých jedenadvaceti let byl v plném invalidním důchodu. V první polovině 80. let studoval obor fotografie na Lidové konzervatoři v Ostravě.
Výsledná podoba knihy je odrazem toho, jak jsme znali práce Oty Matuška z ostravských vernisáží a kaváren. Byl vždy připraven se s někým zapovídat a v albech nebo krabičkách mu otevřít své práce. Byly to drobné fotografie a miniatury bez názvů a mimo čas, bez nároků na definitivní uspořádání.
Texty: Ivan Pinkava, Jiří Valoch, Vladimíra Kotra, Tomáš Pospěch

Despite his struggles with his mental problems, Otakar Matušek (1953-2022) created unique literary and photographic works that we thought it desirable to bring out of oblivion. He began taking photographs at the age of eleven, more deeply in 1974. He had been on full disability retirement since the age of twenty-one. In the first half of the 1980s he studied photography at the Lidová Conservatory in Ostrava.
The final form of the book is a reflection of how we knew Oto Matusek's work from Ostrava's exhibition openings and cafés. He was always ready to talk to someone and open his works in albums or boxes. They were small photographs and miniatures without titles and out of time, with no claims to a definitive arrangement.
Ivan Pinkava, Jiří Valoch, Vladimíra Kotra, Tomáš Pospěch