Básnická sbírka obsahuje texty z let 2014–2022. Autor se zabývá nejen všednodenností v digitální kultuře a zkoumá, jak se popisnost jazyka komprimuje, je-li vztažena k digitalitě, ale píše i o ránech, probouzení či vztazích. Vzájemné prostupování těchto dvou poloh lidské identity tvoří rámec všech základních všedních situací, jejichž je technologie novým slovesem, hybatelem či filtrem.

The poetry collection contains texts from 2014-2022. The author not only deals with the everyday in digital culture and explores how the descriptiveness of language is compressed when related to digitality, but also writes about mornings, waking up and relationships. The interpenetration of these two positions of human identity frames all the basic everyday situations of which technology is the new verb, agent or filter.