Poštovné zdarma nad 2500 Kč, Osobní odběr v Praze
Bury Me in the Back Forty documents the author’s hometown, a seemingly typical rural community of just over 900 folks. Through photographs, collected objects, community archives, audio recordings, oral histories, and sketches, the idea of a prairie-town is performed. Set against the backdrop of a community history book from 1980, these documents, these private objects and souvenirs tangle to tell an intimate story of rurality. The project is both a document, an inquiry, a performance, and a transgression. It is a cartographic illusion, a community album that contains not only the roses but also the numerous thorns attached to each stem. The collective virtues and vices found at the heart of any complex place. More importantly, it is simply a story being recorded, recollected, and reconfigured—a layered portrait of rurality that is both unique and universal. The result of which is the stoicism of place, a lived existence, which roars at times and suffers so quietly at others. This is not a straightforward document, it is meant to excite, awe, confuse, bore and most of all, it is meant to be revisited.
Bury Me in the Back Forty dokumentuje autorovo rodné město, zdánlivě typickou venkovskou komunitu s více než 900 lidmi. Prostřednictvím fotografií, shromážděných předmětů, komunitních archivů, zvukových nahrávek, orálních historek a náčrtů je realizována myšlenka prérijního města. Tyto dokumenty, soukromé předměty a suvenýry se odehrávají na pozadí knihy o historii komunity z roku 1980 a vyprávějí intimní příběh venkova. Projekt je dokumentem, dotazem, představením i prohřeškem. Je to kartografická iluze, komunitní album, které obsahuje nejen růže, ale také četné trny připevněné ke každému stonku. Kolektivní ctnosti a nectnosti, které se nacházejí v srdci každého složitého místa. A co je důležitější, je to prostě příběh, který se zaznamenává, připomíná a znovu konfiguruje – vrstvený portrét venkova, který je jedinečný i univerzální. Výsledkem je stoicismus místa, žité existence, která občas řve a tak tiše trpí na ostatní. Toto není jednoduchý dokument, má vzrušit, ohromit, zmást, nudit a především je určen k tomu, aby se k němu znovu podívali.
více informací ...s DPH
The narrative that follows is a fugitive storyline. A place where folklore and alchemy mixes with community to create a collective, albeit paradoxically disjoined, narrative of life on the prairies. A form of community particle collider, forcing narratives together, merging them, grinding them against one another until something derivative emerges, something new and indistinguishable from one another—real and imagined. These collisions inhabit an in-betweenness, an imagined community. Bury Me is equal parts time-machine and time-capsule guiding us towards one of the many fates awaiting the rural, marking its constellations, telling us when it is time for growth and more importantly when it is time for dormancy and death.
Vyprávění, které následuje, je příběh o útěku. Místo, kde se folklór a alchymie mísí s komunitou a vytváří kolektivní, byť paradoxně nesourodé vyprávění o životě na prériích. Forma komunitního srážeče částic, který nutí narativy dohromady, spojuje je, drtí je jeden o druhý, dokud nevznikne něco odvozeného, něco nového a nerozeznatelného od sebe – skutečného a domnělého. Tyto kolize obývají mezitím, smyšlenou komunitu. Bury Me je stejným dílem stroj času a časová kapsle, která nás vede k jednomu z mnoha osudů čekajících na venkov, označuje jeho souhvězdí, říká nám, kdy je čas růstu a co je důležitější, kdy nastává čas spánku a smrti.
