The 1980s triggered a fundamental reorientation in the relationship between governments and their publics, in turn shaping the imaginative landscape of the 21st century. Art and culture played a central role in responding to, pre-empting, and articulating these changes. Although globalisation has produced greater inequality and mixed economic results, it has also permitted the emergence of new regional cultural and activist networks, along with the possibility of a new global or transnational culture. How the effects of this shift have impacted our contemporary condition is told in diverse microhistories which compare very different geopolitical situations in Europe and beyond.

Osmdesátá léta spustila zásadní přeorientování ve vztahu mezi vládami a jejich veřejností a následně utvářela imaginativní krajinu 21. století. Umění a kultura hrály ústřední roli v reakci na tyto změny, jejich předcházení a artikulaci. Ačkoli globalizace přinesla větší nerovnost a smíšené ekonomické výsledky, umožnila také vznik nových regionálních kulturních a aktivistických sítí spolu s možností nové globální nebo nadnárodní kultury. O tom, jak dopady tohoto posunu ovlivnily naši současnou situaci, vyprávějí různé mikrohistorie, které srovnávají velmi odlišné geopolitické situace v Evropě i mimo ni.