Toužíme po umění a sexu, protože toužíme po lidské autenticitě, čistých emocích a kráse. A přesto se obojí v kapitalistické společnosti stává komoditou a kapitálem. Vedena osobní zkušeností nás Sophia Giovannitti provádí reáliemi umělecké a sexuální práce, aby prozkoumala jejich blízkost a vzájemné podmiňování. S přesností a pečlivostí odhaluje materiální podmínky sexu a umění a ptá se: Můžeme tuto nevyvratitelnou realitu využít ve svůj prospěch a svou svobodu? Jak si vzít vše, aniž bychom museli dávat sebe samotné? Díky poutavé kombinaci osobních příběhů, kritické (auto)teorie a exkurzů do dějin umění a sex práce lze považovat Pracující dívku za zásadní dílo současné feministické teorie umění. Sophia Giovannitti nám ukazuje, jak pro sebe ukořistit to, čeho si ceníme nejvíc, aniž bychom byli někomu dlužni. Řečeno autorčinými slovy: „Nechci, aby mi kdokoli cokoli bral. Chci svobodně dávat nebo prodávat.“