Dějištěm sbírky povídek o sociálních outsiderkách a outsiderech, kteří se dusí v současné společnosti, je klaustrofobické prostředí psychiatrických léčeben či zákoutí v New Yorku. Její autorka Shulamith Firestone (1945–2012), vystudovaná historička umění, patří k nejpozoruhodnějším postavám radikálních hnutí 20. století. Ač vyrůstala v konzervativní židovské rodině, již v pětadvaceti letech platila za intelektuální hvězdu radikálních kruhů. Stalo se tak díky knize Dialektika sexu (1970), dodnes považované za základní dílo druhé vlny feminismu, které předběhlo svou dobu. Poté se však Firestone z aktivistické scény stáhla, pobývala v psychiatrických léčebnách a žila v ústraní. Dusivá místa jsou její druhou publikací, kterou vydalo nakladatelství Semiotext(e) o dvacet osm let později. Autobiograficky laděné dílo je nemilosrdnou a krutou analýzou z pohledu těch, kteří nedokážou nebo nechtějí fungovat a přizpůsobit se současné společnosti.

The setting of the collection of short stories about social outsiders who suffocate in contemporary society is the claustrophobic environment of psychiatric hospitals or corners in New York. Its author, Shulamith Firestone (1945–2012), a trained art historian, belongs to the most remarkable figures of the radical movements of the 20th century. Although she grew up in a conservative Jewish family, at the age of twenty-five she already paid for the intellectual star of radical circles. This happened thanks to the book Dialectics of Sex (1970), which is still considered a fundamental work of the second wave of feminism, which was ahead of its time. After that, however, Firestone withdrew from the activist scene, staying in psychiatric hospitals and living in seclusion. Suffocating places is her second publication, published twenty-eight years later by Semiotext(e). The autobiographical work is a merciless and cruel analysis from the point of view of those who cannot or do not want to function and adapt to contemporary society.