Svět umění si můžeme představit jako domácnost, kde někteří vykonávají práci, která je neviditelná, přestože jakoukoliv uměleckou tvorbu vůbec umožňuje. Vidíme jen autory - umělce a kurátory. Ale umění v sobě skrývá spoustu dalších rolí, které jsou nepostradatelné. Řada z nich vyžaduje velkou dávku úsilí i fantazie, nápaditosti i citlivosti. Svět umění se hemží produkčními a kurátorskými asistentkami, pečovatelkami různého druhu, edukátorkami, restaurátorkami nebo kustodkami. V této eseji se s nimi seznámíte. S těmi nadšenými, jež pracují z lásky a světu umění dávají daleko více, než za co jsou placené. I s těmi, které brzy vyhoří nebo už vyhořely a které umění vnímají jen jakou odcizenou práci. Jak by vypadal svět umění, v němž by pomocnice vystoupily ze stínu umělců?

We can imagine the world of art as a household, where some do work that is invisible, even though it makes any artistic creation possible at all. We only see authors - artists and curators. But art hides a lot of other roles that are indispensable. Many of them require a great deal of effort and imagination, imagination and sensitivity. The art world is teeming with production and curatorial assistants, caregivers of various kinds, educators, restorers or custodians. In this essay you will get to know them. With the enthusiastic ones who work for love and give far more to the world of art than what they are paid for. Even with those who will soon burn out or have already burned out and who perceive art only as alienated work. What would a world of art look like in which female assistants stepped out from the shadows of artists?